No.1

 Tak mám za sebou oficiálně třetí mezinárodní turnaj léta roku 2008. Je příjemné dělat si starosti s tím, jak si sednou, aby mé sportem zmožené tělo neprotestovalo při návalu bolesti. Co si budeme povídat, každá modřina z toho plácání do míčku sice bolí a na těle jde vidět, ale uvnitř se doufejme každý setkává jen s hrdostí. Když už nic, šrám z bojů je důkazem pro vaše okolí, že teda v období letních prázdnin jen nesedíte na zadku a "něco" děláte.

Teď vám jistě na mysli vyvstanula otázka, proč ona to sem jako píše? To je po tak dlouhé době světoborná zpráva, že ji něco bolí.Koho to má jako zajímat? 

Ne,můj postřeh je zcela jiný.

Přemítám, zda-li letní turnaje dokážou alespoň nastínit jak bude vypadat rozložení sil v nové sezóně. Někdo z toho třeba může vycházet, pro druhé to je jen aktuální výsledek, na kterém nesejde. Nesporným faktem zůstává, že se mimoligové turnaje hrají proto, aby se stmelil kolektiv, zapracovaly posily. Ale především se každý hráč a hráčka baví florbalem, bez nervů a honů za body.Jediné co zůstává, je vidina slastného pocitu vítězství.

Je červenec a odehrál se první velký svátek mládežnického florbalu - PRAGUE GAMES 2008. Opět byl vidět krásný florbal a s ním rozporuplné emoce.No prostě všechno, co florbal obnáší. Ve finále nejvyšší kategorie - G18 se představily bláznivé holky z Liberce proti soupeři s ještě zvučnějším jménem - Pixbo Wallenstam. Přestože konečné vítězství si nakonec připsaly hráčky z florbalové velmoci Švédska, rozhodně se není za co stydět. Na prvních čtyřech příčkách jsou totiž hned tři české kluby. Ale když se tak zapřemítám, je to vlastně poprvé v historii Prague Games, kdy si první místo v géosmnáctkách odváží zahraniční celek...To je mírný hec do příštích let, abychom si nenechaly (protože kluci s tím nic moc nezmůžou) vzít  tuto suverenitu. Jedno klopýtnutí se toleruje přece úplně běžně...:-)  

Tak a protože k ,,pragáči" patří i to,že se setkávám s přáteli a známými,které přes rok nevidím a naše komunikace probíhá skrz internet,jsem nabitá zážitky. A taky motivací a nápady co nového napsat tady na stránky..Tedy všem,kdo netrpělivě téměř dva měsíce očekáváte příspěvky vzkazuji: Jednou se dočkáte,všichni se dočkáte! 

P.S. Ano,poslední věta je opět pohádková replika..:-) A vysvětlení? Čert ví proč...